Protože to třeba už nikdy potom vidět nemusí

Žádný turné. Žádná dodávka s aparátem. Chlap sedne na vlak, vezme kytaru a jede se podívat, jak si žijou kámoši na druhém konci republiky. U toho si něco zazpívají, popijou, a pak zase sedne na vlak a jede domů.

Takhle vypadá „Střepy a střípky“ — sólový projekt Petra Matěje alias Sida, frontmana Starých pušek. Ne turné, spíš střípky z kariéry. Větší písničky, menší písničky, všechny škatulky otevřené. „Když si teda vzpomenu na text,“ dodává.

V roce 2024 vydal pod hlavičkou Stará puška album „Děkuji, jsem syt!“ — hořkosladkou desku, která zní jinak podle toho, v jakém rozpoložení ji člověk pouští. Řekl tehdy, že je pořád ve fázi hledání a až to najde, bude čas skončit. Kde je teď? „K obojímu mám nějak daleko.“

Staré pušky letos hrají jen vlastní festival na Hlučíně. Sid mezitím pořídil chatu u řeky — tu, o které zpívá ve „Zpívej mi“. Akorát místo ryb za oknem má vodu ve sklepě. „Na psaní to vliv má. Spíše na jiné útvary než písničky… ale vlastně už tam jeden song vznikl. Tak uvidíme, co s ním.“

Co rozhoduje, jestli písnička bude hořká nebo sladká? „Nálada při tvorbě je ten určující faktor. Ale záleží, jak se potom podaří ji vyvážit tím druhým protipólem.“

A proč má člověk vylézt z baráku a přijít? „Protože to třeba už nikdy potom vidět nemusí.“

Stará puška + Adolpho Tramp / pátek 17. 4. / KC Falcon Klatovy

Vlak, kytara, chlap - co z toho je Stará puška?

Sid bere kytaru, sedne na vlak a jede hrát. Žádná dodávka, žádný aparát. Co je to za žánr?
📊 2 lidí už odpovědělo

Anketa byla ukoncena. Zde jsou finalni vysledky.

Vlak, kytara, chlap - co z toho je Stará puška?

Nevím, ale 17. 4. to zjistím
2 hlasu (100%)

14 hodin, dvě slova, jedno pivo

Z jižní Bretaně do Klatov je to 14 hodin. Beer Beer Orchestra tuhle cestu opakuje od roku 2009. Česky umí říct: PIVO a Dobrý den.

V roce 2005 se v západofrancouzském Choletu potkali trumpetista a saxofonista. Oba vyrostli na vlně francouzského ska punku devadesátých let. „Tuto energii a rytmus si budeme vždy pamatovat,“ říká zpěvák a trumpetista Albeer. „A nikdy nezapomeneme na ducha bratrství a solidarity v tomhle DIY hnutí.“

Dneska je Beer Beer Orchestra pětičlenná kapela, která za 21 let objela 11 evropských zemí a vydala 8 alb. Žijou v jižní Bretani, 100 kilometrů od Atlantiku. Do Čech se vracejí pravidelně – poprvé jim v roce 2009 pomohla pražská reggae kapela The Spankers, pak je začal bookovat Petr Růžička.

„Baví nás čeští fanoušci. Skvělé publikum, lidé s otevřenou myslí,“ říká Albeer. „Máme přátele v Praze, Plzni, Brně, Stříbře, Ústí nad Labem.“ Během prázdnin jezdí do Prahy dvakrát třikrát za léto. Prostě mu tu chutná.

Co ho na Česku tak táhne? „Úžasní lidé, nejlepší pivo na světě a guláš,“ říká bez váhání. „Zajímám se o historii a kulturu Evropy – Česko má důležitou roli v kořenech naší kultury. Proto zpíváme Golem Ska – poctu české kultuře.“

Na albu CHECK POINT najdete české texty nahrané s plzeňskou ska kapelou Skavare. Albeerova čeština má sice pořád jen dvě slova, ale na pódiu mluví jiným jazykem. Na stage jich je pět. Když je pódium malý, hrajou na parketu. „Co nejblíže fanouškům,“ říká Albeer.

Do Klatov jedou s budějovickými Pirates of the Pubs. A chystají překvapení – možná speciálního hosta. Ale nic neprozradí.

Beer Beer Orchestra + Pirates of the Pubs / pátek 10. 4. / KC Falcon Klatovy

Otázky pokládal Alan Rohan z RockPlanet více zde

Čtyři roky bez adresy / Four Years Without an Address

Čtyři roky bez adresy

Hiroki a Sara jsou Heavenphetamine – japonské duo, které dělá psychedelický post-punk se syntezátory a bicími. Od roku 2021 nemají domov. Vsadili všechno na hudbu.

Proč odešli z Japonska? „Neviděli jsme světlou budoucnost jako undergroundoví muzikanti. Trh je malý a uzavřený. Společenský tlak je toxický.“ Tak odešli. A už se nevrátili.

Od té doby žijí na tour. Minulý týden byt v Tbilisi – starý, studený, smrdí po kočičí moči. Předtím někde jinde. Příští týden zas někde jinde. Každý den stejný rituál: sbalit se, rozloučit se, nasednout do auta, jet hrát.

Tohle není romantika otevřené silnice. Je to volba. Vědomá oběť pro něco, čemu věří.

Dokázali byste takhle žít?

📊 0 lidí už odpovědělo

Anketa byla ukoncena. Zde jsou finalni vysledky.

Zeď zvuku od dvou lidí

Hiroki vrství smyčky na syntezátoru, Sara bubnuje, oba zpívají. Psychedelie šedesátek, post-punk, acid house, trip hop – všechno v jednom hrnci. Hutné, transové, hypnotické.

„Jak můžeš udělat něco originálního, aniž bys do toho dal veškerou hudbu, která se ti líbí?“ říká Hiroki. „Hraní ve dvou nás neomezuje. Pořád vidíme nekonečné možnosti.“

Proč v tom pokračují?

„Rádi bychom přestali, ale nemůžeme, protože…“

Větu nedokončili. Když někdo nemůže přestat, to není problém. To je odpověď.

Tohle není póza. Tohle je život. Přijďte si poslechnout, jak zní.

Heavenphetamine / Sobota 21. 3. / KC Falcon Klatovy


Four Years Without an Address

Hiroki and Sara are Heavenphetamine – a Japanese duo making psychedelic post-punk with synthesizers and drums. Since 2021, they have no home. They bet everything on music.

Why did they leave Japan? „We couldn’t see a bright future as underground musicians. The market is small and closed. The social pressure is toxic.“ So they left. And never came back.

Since then, they live on tour. Last week an apartment in Tbilisi – old, cold, smells like cat piss. Before that, somewhere else. Next week, somewhere else again. Every day the same ritual: pack up, say goodbye, get in the car, drive to play.

This isn’t the romance of the open road. It’s a choice. A conscious sacrifice for something they believe in.

A Wall of Sound from Two People

Hiroki layers loops on synthesizer, Sara drums, both sing. 60s psych, post-punk, acid house, trip hop – all in one pot. Dense, trance-like, hypnotic.

„How can you make something original without putting all the music you like into it?“ says Hiroki. „Playing as a duo doesn’t limit us. We still see endless possibilities.“

Why Do They Keep Going?

„We’d love to stop, but we can’t, because…“

They didn’t finish the sentence. When someone can’t stop, that’s not a problem. That’s an answer.

This isn’t a pose. This is a life. Come hear what it sounds like.

Heavenphetamine / Saturday 21. 3. / KC Falcon Klatovy

„Naložím adovany“ – proč čeští muzikanti nedělají kompromisy

Revival Karla Gotta bere 50 tisíc za večer. Autorská kapela často jen „cesťák“. Ale tohle není příběh o tom, jak živá hudba umírá – je to příběh o tom, proč ji někdo pořád vytváří.

Podzim 2025, Malostranská beseda. Parádní zvuk, plný sál, dva ženské hlasy v souzvuku s frontmanem. „Nádhernej hudební zážitek. Skvělí hosté. Souhra. A hned potom turné do ciziny,“ vzpomíná kapela Adovany. „My prostě milujeme živé hraní!“

Ekonomika autorské hudby v Česku je známá: album stojí 150–250 tisíc korun, milion streamů na Spotify vrátí 80–100 tisíc. Kapela s 10 000 měsíčními posluchači nepokryje ani nájem zkušebny.

Adovany to ale neberou jako tragédii. „Není to oběť,“ říkají. „Děláme hudbu a vizuály k ní, jak nejlíp to jde, podle vlastního vkusu. Nemyslíme si, že prosadit se je o kompromisech. Nebudu přeci hrát, co mě nebaví. To se raděj naložím adovany.“

Co člověk na jejich koncertě zažije? „Bezprostřední zážitek z něčeho nového a originálního. Něco, co právě v tu chvíli vzniká a ty tomu svou podporou pomáháš. Jsi u toho! Společně s kapelou tvoříš živou českou hudební scénu – ne někdy předtím nebo potom, ale TEĎ!“

A kdo vlastně jsou? „Originální vokální souzvuk, dokonalý groove rytmiky, kterou drží ultrapřesná sexy basistka, nádherný zpěvačky s parádníma hlasama. A frontman? V civilu trestní advokát, takže přiměřená dávka nadhledu.“

Jejich recept? „Nejdůležitější je kvalita a výdrž. Český diváci mají dobré uši. Makej a úspěch přijde. Stačí vydržet. Všechno ostatní jsou výmluvy.“

Co je žene dál? „Touha hrát skvěle – pro hodně lidí.“

Zimní turné Adovany míří i do Klatov – v pátek 14. března v KC Falcon. Finále pak 15. dubna v pražském Radost FX, kde pokřtí novou desku BED WARS.

Spotify ti dá track. My ti dáme moment.

Někdo vaří pivo, protože chce vědět, jak chutná něco, co nikdo jinej nemá. Alien Coffee šroubuje zvuk ze stejného důvodu.

Audio Rim jsou tři: Sajmon loví emoce, dokud to s tebou nepohne. Snake staví rytmickou kostru a pere to do lidí pod tlakem, autentickej až do morku kostí. A Alien Coffee šroubuje zvuk, dokud nemá tlak jak aparát na festivalu — ale detail jak ve studiu. Do mašinek a desek dali dohromady jako za nový Lambo. Vrátit se jim to nemůže. Jediné, co mají, je ten úsměv lidí a spokojenej pocit.

Co vlastně hrajou? Představ si taneční hudbu, která zní víc jako živá kapela než počítač. Bubny, struny, teplo v elektronické směsi. „Žádný AI sračky. Emoce a analogovej tlak, co tě obalí. Hodně ovocíček v housovým bonbónu.“

Pulzometr

Každej to cítí jinak. Někdo basem, někdo hlavou, někdo celým tělem.
📊 2 lidí už odpovědělo

Anketa byla ukoncena. Zde jsou finalni vysledky.

Co tě na elektronice chytne nejvíc?

Melodie, co se ti zasekne v hlavě
2 hlasu (100%)

A Boris Brejcha? „Umíme si pohrát s jeho estetikou — struktura, napětí, drive. Ale Alien Coffee začíná tam, kde končí kopírování. Nás nejde zkopírovat. My nejdeme po high-tech efektu. My jdeme po analogovým pocitu. Teplejší spodek, širší prostor, víc organiky. Míň masky, víc charakteru.“

V sobotu hrajou před Ventolinem i po něm. „Hrát s Ventolinem je čest. Je to legenda a důkaz, že můžeš být autentickej a přesto silnej. Na dobrým zvuku hraje naživo úplně bombasticky. Ten slot bereme jako statement. Ale lacino se taky nedáme.“

Co dostanou lidi ve Falconu? „Víc analogovejch prvků, vlastní editace, nečekaný přechody mezi žánrama. Neuslyšíte jen top 10. Bude to lepší.“

Valentýnský plán

Bonboniéra nebo bass? Růže nebo drop?
📊 2 lidí už odpovědělo

Anketa byla ukoncena. Zde jsou finalni vysledky.

Valentýn ve Falconu trávíš:

Sám/sama -- konečně klid a dobrej zvuk
1 hlasu (50%)
S kámošema v baru
1 hlasu (50%)

A proč vylézt z gauče? „Lidem na gauči není pomoci. Spotify ti dá track — my ti dáme moment. Na gauči necítíš tlak basu v hrudi. Nevidíš, jak se lidi kolem tebe chytnou stejnýho vibe. My nehrajeme kulisu. Stavíme prostor. A ten se musí zažít naživo.“

Po světě chodí pět podezřelých

Ráno po koncertě v Jablonci. Hotel. Pět plzeňských muzikantů a jeden koš na špinavé prádlo. V něm – dokonale vytvarované a přesně uprostřed umístěné hovno.

„Smějeme se tomu už od toho rána,“ říká kapela Bonnie. „Ale kdo to byl? Proč? A hlavně – jak?“

Takhle nějak funguje lážoplážo punk z Plzně. Žánr, který si vymysleli, protože nic jiného jejich rámus nepopisuje. „Člověk co nás nikdy neslyšel, kývne hlavou, pokrčí rameny a celý koncert proskáče v pogu. Páč jinak se to ani na našem koncertě nedělá.“

V roce 2023 rozehřívali v klatovském Falconu Vypsanou Fixu. Co se naučili? „Čím větší kapela, tím lepší catering.“ Kdy budou headliner oni? „Snad co nejdřív.“

Teď jedou turné po deseti městech a právě vydali song o Italovi z Neapole, jeho ženě z Ošelína a jejich synovi. Jmenuje se „Fotr byl Ital“. Proč? To ví jen Giovanni.

V pátek se vracejí do Klatov. S sebou vezou The Radical Anarchists, Don’t Panic, nálož punku, funku, tvrdého country. A možná kouzelníka.

30. 1. 2026

Pět plzeňských muzikantů, jeden nevyřešený zločin a možná i kouzelník. Pátek ve Falconu.
📊 4 lidí už odpovědělo

Anketa byla ukoncena. Zde jsou finalni vysledky.

KDO TO BYL?

🎸 Kytarista - podezřele ticho
3 hlasu (75%)
👻 Paranormální jev
1 hlasu (25%)

Bonnie / pátek 30. 1. / KC Falcon Klatovy

Nabitý listopad ve Falconu

Naši milí sokolíci, listopad je za námi.

Byla to jedna velká jízda a my VÁM za ni neskutečně DĚKUJEME! Na prknech našeho a hlavně vašeho Falconu se tenhle měsíc vystřídala spousta skvělých kapel a interpretů. Užili jsme si živelný zoo ska punk rockový večírek s partami Peshata, Žádnej Stres a Zvýšený Riziko.  Střihli si noc plnou podmanivých rytmů a pozitivních vibrací v rámci Abduction vol. III. Punkovou revoluci u nás odpálily bandy The Fialky, Springless a Garage Rattlesnakes.

(Za super fotky děkujeme Sabině Frišové) 

Premiéru zažil mezinárodní Pub Quiz, kdy jsme ve spolupráci s projekty Rozmluv se, Rozmluv se česky a Languarium uspořádali kvíz věnovaný sblížení s filipínskou menšinou žijící
v Klatovech. Kouzlem alternative instrumentálních skladeb nás očarovali The Sclerotic

Milovníci tvrdších žánrů si přišli na své v sobotu 23. 11. s bouřliváky ze skupin Krusadist, Hořící kozy a Špinavej ubrus a pak i v pátek 29. 11., kdy nám krev v žilách rozproudili Nothing Left To Say, Zvýšený Riziko a Anteater (viz tyhle skvělé fotky od Luďka Blovského).

 

Ještě jednou děkujeme VÁM i všem skvělým kapelám a těšíme se na viděnou v prosinci.    

High On Wheels zapalují Falcon: Stoner rocková smršť v Klatovech

Včera večer se v klatovském klubu Falcon odehrála strhující podívaná. Francouzská stoner rocková kapela High On Wheels uchvátila publikum energickým vystoupením, které mísilo syrové riffy, hypnotické rytmy a explozivní vokály.

(Pokračování textu…)